Tentokrát se zaměříme na brněnského rodáka, architekta světového renomé, kritika secesní zdobnosti, vídeňského intelektuála.
Řeč je o Adolfu Loosovi (1870-1933). Teď si asi někteří říkáte, proč se jím ještě dnes zabývám. Kdo jej zná, ví dobře proč a kdo jej nezná, má možnost se s ním nyní v krátkosti seznámit. Díky mnoha akcím k výročí 150 let od jeho narození (10.12.1870) máte možnost se o Adolfu Loosovi dozvědět ještě více.
Jeho přístup k architektuře, interiéru, jeho názory na bydlení a život v tehdejší společnosti jsou v mnohém stále aktuální a inspirativní. Jeho tvorba předběhla svou dobu a předznamenala směr, kam může architektura směřovat. „Člověk dvacátého, jedenadvacátého století, žijící v devatenáctém mezi maloměšťáky“. Byl velmi kontroverzní osobností, za svými názory si stál navzdory společnosti. Mnohdy býval označován za muže, který říká ne.
Jeho článek kritizující ornament „Ornament a zločin“ (1910) je pokládán za nejvýznamnější architektonický esej 20. století. Podle Loose je ornament znakem primitivní kultury, „vývoj kultury a odstranění ornamentu jsou stejně důležité“.
V článku „Architektura“ formuloval základní myšlenku jeho učení o bydlení: „Dům se musí líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, které se nemusí líbit nikomu. Umělecké dílo se zrodí, aniž by existovala jeho potřeba. Dům pokrývá určitou potřebu. Umělecké dílo chce lidi vytrhnout z jejich pohodlí. Dům musí tomuto pohodlí sloužit. Člověk má rád všechno, co slouží jeho pohodlí. Nenávidí všechno, co ho chce vytrhnout z jeho získaných a zajištěných pozic a co ho obtěžuje. Tak má rád dům a nenávidí umění“.
Po ne příliš úspěšných studiích v Čechách se usadil ve Vídni. Věhlas získal díky svému osobitému pojetí architektury i své publikační činnosti. Ve svých teoretických statích se vyjadřoval k umění, architektuře a také velmi rázně kritizoval tehdejší vkus vídeňské maloměšťácké společnosti.
Jeho budovy působí navenek stroze. Vše důležité se podle Loose totiž odehrává uvnitř. Jako jeden z prvních používal rovné střechy. Ve svých stavbách se vyhýbal všem ozdobným detailům a dekorativismu.
Interiér podle Adolfa Loose
U rodinných domů využíval rozlehlé terasy a uvnitř jeho vynález tzv. Raumplan = prostorový plán, kterým členil vnitřek rodinného domu na jednotlivé na sebe navazující prostory o různých proporcích. Tyto prostory jsou mezi sebou důmyslně propojené. V hierarchii stál na nejvyšším místě obývací pokoj, byl jádrem domu a měl dvojnásobnou výšku než další místnosti.
Raumplan mu umožňoval zacházet s prostorem úsporně a využít jej na maximum a zároveň klientům poskytnout i na dnešní dobu vysoký standard bydlení.
Společným znakem jeho interiérů je pohodlí. Používal kvalitní materiály, obklady ze dřeva, mramoru a nebál se barev. Typický je pro něj promyšlený a důmyslně řešený zabudovaný nábytek (včetně zabudovaných pohovek), ale i určitá stylová volnost. Loos chtěl, aby se v jeho interiérech cítili majitelé co nejpohodlněji, jako ve svém království. Snažil se tedy zohledňovat potřeby a přání klientů.
Ukázky jeho práce
Ve Vídni navrhl několik velmi nekonvenčních staveb, např. obchodní dům Goldman und Salatsch (1910-1911), jehož hladké bílé průčelí pokrýval jen rastr čtvercových oken. Tato budova si získala přezdívku mříž od kanálu a císař František Josef se prý raději přestěhoval do jiného křídla Hofburgu, než aby se z okna ložnice díval na tak strašnou stavbu.
Soudobá karikatura na Loosův dům Goldman und Salatsch.
Mezi nejznámější Loosovy stavby patří dům pro dadaistu Tristana Tzaru v Paříži (1926):
Nebo nerealizovaný návrh pro tehdy nejkrásnější tanečnici světa Josephine Baker (1927). Tato americká tanečnice a šansoniérka přišla do Evropy jako devatenáctiletá hvězda. Svět ji znal jako „černou Venuši“ a „dívku s páskem z banánů“. Do Evropy uvedla charleston. Adolf Loos ji velmi obdivoval a navrhl pro ni dům, který budil rozruch. Jde spíše o studii, na dům nedostal žádné konkrétní zadání nebo zakázku.
Fasáda měla být horizontálně členěna pruhy z bílého a černého mramoru. Podezdívka taktéž z bílého mramoru. Návrh počítal i s exkluzivním vnitřním bazénem a skleněnou střechou. Loos považoval tento projekt za jednu ze svých nejlepších prací.
Ze staveb na našem území patří k nejznámějším např. dům pro stavitele Františka Mullera z roku 1930 (jedna z nejslavnějších Loosových staveb vůbec).
Na obrázku je vidět nepravidelné rozmístění oken tak, jak to odpovídá uspořádání místností. Zároveň je v tom ale i určitá symetričnost.
Interiér Mullerovy vily v Praze (Raumplan):
Interiér Mullerovy vily v Praze, dětský pokoj:
Jedna z Loosových posledních realizací je Winternitzova vila v Praze na Smíchově (1933):
V Plzni můžeme obdivovat několik pro veřejnost přístupných interiérů.
Byt Voglových, Klatovská 12, Plzeň:
Byt Krausových, Bendova 10, Plzeň:
Jeho interiéry jsou dodnes velmi inspirativní. Nabádají nás k přemýšlení o prostoru a snaze jej maximálně využít. Z Adolfa Loose si do našeho bydlení můžeme vzít mnohé od rafinovaných zabudovaných prvků, použití kvalitních materiálů až po uvažování v barvách a odklonu od diktátu šedé-černé-bílé v kombinaci se dřevem.
Zamyslete se nad tím, zda by si váš interiér nezasloužil trochu z Loosova přístupu. Začít se dá i postupně, třeba zrovna použitými barvami nebo šetrnějším zacházením s prostorem. Nebojte se změny. I malá promyšlená změna může přinést velký efekt a zlepšit kvalitu bydlení a života. Kdo by si nepřál ve svém životě více pohodlí, harmonie a radosti?
Pokud nevíte, jak začít nebo se změn bojíte, i když víte, že změnu by to chtělo, ráda vám pomůžu a provedu vás cestou k vašemu příjemnému bydlení. Protože „Odvaha je počátkem všech činů, štěstí jejich koncem.“ (Démokritos)
Více se o Adolfu Loosovi můžete dozvědět díky různým akcím a výstavám k jeho výročí, např.:
- Přednáškový cyklus o dílu Adolfa Loose v Brně a okolí https://pestujprostor.plzne.cz/adolf-loos-150-prvni/
- https://www.loosovavila.cz/
Zdroje:
August Sarnitz – LOOS, 2006 Slovart
Karl Marilaun – Adolf Loos, reedice původního vydání, 2019 David Cysař
https://www.earch.cz/cs/akce/videnske-muzeum-soucasneho-umeni-mak-uvede-vystavu-zamerenou-na-rodinne-domy-adolfa-loose
https://www.earch.cz/cs/akce/vystava-adolf-loos-ucit-se-bydlet
Líbil se Vám článek a chcete dostávat upozornění na další? Přihlaste se k odběru novinek.